V newAD2 jsou disperzní modely reprezentovány pomocí komplexního dielektrického tenzoru obecně závislého na frekvenci (vlnové délce, vlnočtu nebo energii) světla, teplotě a jiných implementovaných proměných. Ovšem je nutné dodat, že většina disperních modelů je implementována jako dielektrická funkce závislá pouze na frekvenci světla, která je vynásobená jednotkovým tenzorem, reprezentující izotropní prostředí.
Disperzní modely implementované v newAD2 můžeme rozdělit to pěti skupin:
- Empirické disperzní modely
Tyto modely jako jediné nemusí spňovat základní podmínky kladené pro disperzní modely jako jsou Kramers-Kronigovy relace, časově reverzní symetrii a integovatelnost vyplývající ze sumačních pravidel. V newAD2 jsou implementovány hlavně z důvodu kompatibility. Obecně nelze doporučit jejich používání z důvodu zastarání, i když v omezeném spektrálním rozsahu nebo ve speciálních případech mohou poskytnou zcela dostatečné výsledky. Stejné výsledky lze ovšem dosáhnout i moderními modely, které jsou jen z hlediska matematického popisu trochu komplikovanější.
- Elementární disperzní modely
Reprezentují elementární excitace v hmotných prostředích z kterých si můžeme složit libovolnou dielektrickou odezvu nebo rozšířit nějaký stávající model o tyto excitace. Tyto modely tedy slouží hlavně pro vývoj pokročilých disperzních modelu.
- Speciální disperzní modely
Tyto modely nejsou v pravém slova smyslu disperzními modely, ale reprezentují nástroj jak v newAD2 konstruovat složitější disperzní modely pomocí jiných disperzních modelů.
- Pokročilé disperzní modely
Tyto modely jsou konstruovány pro popis dobře definovaných materiálů. Modely mají implementovány nejen disperzní závislosti, ale často i závislosti na teplotě, tlaku atd. Navíc tyto modely z uživatelkého hlediska závisí jen na omezeném počtu materiálových parametrů.
- Univerzální disperzní model
Nejčastěji používaný model schopný popsat prakticky jakoukoliv dielektrickou odezvu kondenzovaných látek a též vhodný pro standartní popis specifických materiálů. Poznamenejme, že v newAD2 není implementovaná možnost popsat dielektrickou odezvu pomocí tabulovaných hodnot a je nutné je modelovat pomocí vhodných disperzních modelů. Původně byl model konstruován tak, aby v širokém spektrálním oboru popsal dielektrickou odezvu neuspořádaných pevných látek a kapalin. Jak se ukázalo s dostatečnou přesností lze tímto modelem popsat i optické konstanty krystalických pevných látek. Plným právem lze tedy říci, že UDM je disperzní model vhodný pro standardní popis všech kondenzovaných látek což opravňuje termín "Univerzální" v jeho názvu.
modelfile
Disperzní modely jsou uvedené v sekci media:
media: id = modelname[:attributes] ...
Příklad
media: a = Vacuum f = Universal s = c-Si:C:ODefinuje tři prostředí. Prostředí
a
je definováno jako disperzní model Vacuum
,
což je triviální disperzní model vracející za jakýchkoliv okolností jednotkový tenzor,
druhé prostředí f
je definováno univerzálním disperzním modelem a třetí prostředí s
je definováno pomocí pokročilého disperzního modelu reprezentující vysoko odporový nelegovaný krystalický křemík
s příměsemi uhlíku a kyslíku (Czochralski křemík).
Poznamenejme, že identifikátory prostředí mohou být libovolné řetězce.
Předchozí definice vygeneruje následující parametry:
newAD2> par Nvcf = 500 fixed (0,inf) eV2 Egf = 6 fixed (0,15) eV Ehf = 20 fixed (Egf,70) eV fOs = 0 fixed [0,1000) ppm fOps = 0 fixed [0,100] % fCs = 0 fixed [0,1000) ppm newAD2>
