Univerzální disperzní model
Univerzální disperzní model (UDM) je základní model používaný
v newAD2 pro výpočet optických konstant kondenzovaných látek [7,8].
Model nemá konstantní počet parametrů. Počet parametrů závisí na tom,
z kolika příspěvků je model složen. Jednotlivé příspěvky reprezentují
typy elementárních excitací v kondenzované látce. Počet příspěvků je
modifikován pomocí atributů modelu, přičemž model je složen nejméně
z tříparametrického příspěvku reprezentující mezipásové elektronové přechody.
V textovém módu newAD2 je navíc umožněno atributy a hodnoty parametrů modelu uložit
do souboru Universal-id.par pomocí příkazu par save
.
Toto je způsob jak distribuovat optické konstanty mezi jednotlivé fity nebo uživatele.
V modelu (v modelfile) místo atributů může být zadáno jméno souboru parfile:
modelfile
Universal[:attributes|parfile]
parfile
attributes Nvc = value Eg = value Eh = value ...
newAD2 command
parameters save Universal-id(uloží atributy a hodnoty parametrů prostředí id do Universal-id.par)
Poznamenejme, že atributy mohou být uvedeny v libovolném pořadí, a že nezáleží na pořadí parametrů.
udm program
Pro uživatele, kteří chtějí exportovat výsledky charakterizace optických konstant získaných pomocí UDM v podobě tabulky je připraven jednoduchý program udm. Tento program vygeneruje optické konstanty v závislosti na energii fotonu (eV), vlnové délce (nm), vlnočtu (1/cm) nebo frekvenci (THz).
Užití:
udm
- zobrazí nápovědu
udm parfile
- vytiskne tabulku optických konstant materiálu definovaného v parfile (4001 řádků pro
energii v rozsahu 0.01-100 eV s exponenciální distribucí)
udm parfile lambda=190~850:661
- vytiskne tabulku optických konstant materiálu definovaného v parfile (661 řádků pro
vlnovou délku v rozsahu 190-850 nm s lineární distribucí, tj. s krokem 1 nm).
Více viz. nápověda.
Stáhnout:
zdrojový kód v C++
pro Linux
pro Windows
Elektronové excitace
Obrázek 1. Schématický diagram elektronové hustoty stavů valenčních elektronů:
σ - valenční pás;
σ* - vodivostní pás;
ξ* - pás vyšších excitovaných stavů;
λ - obsazené lokalizované stavy;
λ* - neobsazené lokalizované stavy.
V následujících odstavcích si demonstrujeme užití jednotlivých atributů v závislosti na typu elementárních excitací. Pro popis elektronových excitací použijeme základní schéma uvedené na obrázku 1. Elektronové excitace jsou poté klasifikovat pomocí všech možných kombinací přechodů mezi obsazenými pásy σ a λ a neobsazenými pásy σ*, λ* a ξ*.
Mezipásové přechody
Základní tří parametrický model zahrnuje přechody elektronů z valenčního
do vodivostního pásu. V základním schématu jsou reprezentovány přechody σ → σ*.
Jeho parametry jsou
Obrázek 2. Schématický diagram sdružené hustoty stavů mezipásových přechodů.
modelfile
Universal
parfile
Nvc = 400 Eg = 5 Eh = 30
Poznamenejme, že v tomto případě parfile začíná povinným prázdným řádkem.
Obrázek 3. Optické konstanty počítané na základě 3 parametrického modelu mezipásových přechodů.
Šedé pruhy reprezentují absorpční prahy pro různě tlusté prostředí.
Dielektrická odezva vykazuje nenulovou absorpci pouze pro světlo s energií fotonu mezi hodnotami
Modifikace mezipásových přechodů pomocí excitonů
V kondenzované látce dochází díky vícečásticovým efektům k přesunu (redistribuci) síly přechodu z vyšších energií
do části spektra s nižší energií. Průběh absorpce je potom tímto způsobem deformován a neodpovídá sdružené
hustotě stavů, která by odpovídala jednoelektronové aproximaci. Především v krystalických látkách se při
dostatečně nízkých teplotách navíc objevují efekty vykazující velmi úzké struktury,
které se obecně nazývají excitony a se vzrůstající teplotou mizí. Zároveň sdružená hustota stavů krystalů může
vykazovat relativně úzké struktury zvané Van Hoveovy singularity, které ovšem jsou prakticky teplotně nezávislé.
Nakonec absorpční pásy kondenzovaných látek mají různý tvar, který je daný distribucí stavů (DOS) valenčních a vodivostních
elektronů a pravděpodobnostmi jejich přechodů mezi těmito obsazenými a neobsazenými stavy.
Všechny tyto efekty jsou modelovány, ať jsou nebo nejsou v pravém slova smyslu excitony, pomocí `excitonových' příspěvků popsaných
3 parametry:
Jako příklad si uvedeme model se dvěma excitonovými příspěvky, i když počet příspěvků není nijak omezen.
Obrázek 4. Schématický diagram sdružené hustoty stavů mezipásových přechodů modifikované
dvěma excitony.
modelfile
Universal:ex=2
parfile
ex=2 Nvc = 400 Eg = 5 Eh = 30 A0 = 1 Aex1 = 0.2 Eex1 = 6 Bex1 = 0.5 Aex2 = 0.3 Eex2 = 12 Bex2 = 1
Obrázek 5. Optické konstanty počítané na základě modelu mezipásových přechodů modifikovaných
dvěma excitony. Tečkovaná čára představuje model bez excitonové modifikace.
Šedé pruhy reprezentují absorpční prahy pro různě tlusté prostředí.
Poznamenejme, že negativní nebo neplatná hodnota atributu
Excitace valenčních elektronů do vyšších energiových stavů
Valenční elektrony kromě excitací do vodivostního pásu mohou též excitovat do vyšších energiových stavů.
Čím vyšší je excitovaná energie elektronu, tím více konečné stavy elektronů ztrácí charakter pásové struktury
a blíží se volným elektronům, tj. polonekonečnému pásu bez výrazných struktur. Tedy sdružená hustota stavů
klesá s energií jako 1/E (viz. obrázek 6). V základním schématu je tento pás reprezentován přechody
(σ+λ) → ξ*. UDM pro vyjádření používá jednoduchou 2 parametrickou funkci,
jejíž parametry jsou
Obrázek 6. Schématický diagram sdružené hustoty stavů přechodů do vyšších energiových stavů.
modelfile
Universal:ex=2:he
parfile
ex=2:he Nvc = 400 Eg = 5 Eh = 30 A0 = 1 Aex1 = 0.2 Eex1 = 6 Bex1 = 0.5 Aex2 = 0.3 Eex2 = 12 Bex2 = 1 Nvx = 1000 Ex = 10
Obrázek 7. Optické konstanty počítané na základě modelu všech excitací nelokalizovaných
valenčních elektronů. Tečkovaná čára představuje model bez přechodů do vyšších energiových stavů.
Šedé pruhy reprezentují absorpční prahy pro různě tlusté prostředí.
Poznamenejme, že absorpce tohoto příspěvku začíná na energii
Urbachův (exponenciální) chvost
V případě že je nutné charakterizovat vrstvy ve spektrální oblasti nad i pod hodnotou energie
Obrázek 8. Schématický diagram sdružené hustoty stavů reprezentující Urbachův (exponenciální) chvost.
modelfile
Universal:ex=2:he:ut
parfile
ex=2:he:ut Nvc = 400 Eg = 5 Eh = 30 A0 = 1 Aex1 = 0.2 Eex1 = 6 Bex1 = 0.5 Aex2 = 0.3 Eex2 = 12 Bex2 = 1 Nvx = 1000 Ex = 10 Nut = 40 Eu = 0.1
Obrázek 9. Optické konstanty počítané na základě modelu zahrnující excitace elektronů z/do
lokalizovaných do/z delokalizovaných stavů (Urbachův chvost). Tečkovaná čára představuje model bez účasti lokalizovaných stavů.
Šedé pruhy reprezentují absorpční prahy pro různě tlusté prostředí.
Poznamenejme, že použití termínu "Urbachův chvost" by mělo být omezené pouze na případ, kdy se jedná o efekty způsobené lokalizovanými stavy mající původ v neuspořádanosti amorfního materiálu. Typická hodnota Urbachovy energie je pro pokojovou teplotu 50 meV. V ostatních případech je vhodnější používat obecnější termín "exponenciální chvost". Průběh sdružené hustoty stavů použitý v UDM je daný předpokládanou symetrií valenčního a vodivostního pásu. Ve skutečnosti není důvod pro takovou symetrii pásů a model by měl obsahovat nejméně dvě Urbachovy energie odpovídající λ → σ* a σ → λ* absorpčním procesům. Navíc lokalizované stavy mající různý původ by měli mít i různé charakteristické energie i síly přechodu. V praxi je ale problém tyto procesy rozeznat a z našich zkušeností 2 parametrický model je dostatečný.
Absorpce na lokalizovaných stavech
Poslední elektronové excitace chybící v disperzním modelu jsou excitace mezi lokalizovanými elektronovými stavy reprezentované v základním schématu λ → λ* přechody. V dielektrické odezvě tyto excitace lze velmi dobře modelovat pomocí gaussovsky rozšířeném diskrétním spektrem (gausovskými píky), kde každá charakteristická energie představuje jednotlivé typy lokalizovaných stavů. U širokých absorpčních píků ovšem nelze tyto příspěvky ztotožnit s těmito procesy (v tomto případě tento příspěvek reprezentuje spíše procesy λ → σ* a σ → λ*, tedy procesy popisované v předcházejícím odstavci). Každý absorpční pík je v modelu charakterizován třemi parametry:
Obrázek 10. Schématický diagram sdružené hustoty stavů gausovsky rošířených píků.
V obrázku jsou znázorněny dva krajní případy, kdy rozšiřovací energie je srovnatelná nebo vyšší než
charakteristická energie a kdy tato energie je vzhledem k excitační energii zanedbatelná.
modelfile
Universal:ex=2:he:ut:loc=2
parfile
ex=2:he:ut:loc=2 Nvc = 400 Eg = 5 Eh = 30 A0 = 1 Aex1 = 0.2 Eex1 = 6 Bex1 = 0.5 Aex2 = 0.3 Eex2 = 12 Bex2 = 1 Nvx = 1000 Ex = 10 Nut = 40 Eu = 0.1 Nloc1 = 0.1 Eloc1 = 4.5 Bloc1 = 0.5 Nloc2 = 0.001 Eloc2 = 3 Bloc2 = 0.1
Obrázek 11. Optické konstanty počítané na základě modelu zahrnující excitace mezi dvěma
typy lokalizovaných elektronových stavů. Tečkovaná čára představuje model bez těchto excitací.
Šedé pruhy reprezentují absorpční prahy pro různě tlusté prostředí.
Příspěvky od volných elektronů
Bude implementováno.Excitace jádrových elektronů
Bude implementováno.Fononová absorpce
Fononová absorpce je v UDM modelovaná pomocí gaussovsky rozšířeného diskrétního spektra, tedy pomocí
stejného modelu jako absorpce na lokalizovaných stavech. Pouze v modelu fononové absorpce používáme
jiné jednotky pro popis charakteristické energie a pro rozšiřovací parametr:
modelfile
Universal:ex=2:he:ut:loc=2:ph=6
parfile
ex=2:he:ut:loc=2:ph=6 Nvc = 400 Eg = 5 Eh = 30 A0 = 1 Aex1 = 0.2 Eex1 = 6 Bex1 = 0.5 Aex2 = 0.3 Eex2 = 12 Bex2 = 1 Nvx = 1000 Ex = 10 Nut = 40 Eu = 0.1 Nloc1 = 0.1 Eloc1 = 4.5 Bloc1 = 0.5 Nloc2 = 0.001 Eloc2 = 3 Bloc2 = 0.1 Nph1 = 0.1 nuph1 = 1000 betaph1 = 100 Nph2 = 0.01 nuph2 = 750 betaph2 = 100 Nph3 = 0.05 nuph3 = 500 betaph3 = 100 Nph4 = 0.01 nuph4 = 1250 betaph4 = 100 Nph5 = 1e-5 nuph5 = 3600 betaph5 = 100 Nph6 = 1e-4 nuph6 = 100 betaph6 = 2500
Obrázek 12. Optické konstanty počítané na základě modelu zahrnující šest fononových excitací.
Tečkovaná čára představuje model bez těchto fononových excitací.
Šedé pruhy reprezentují absorpční prahy pro různě tlusté prostředí.
Pro demonstraci fononové absorpce jsme zvolili model s 6 absorpčními píky, reprezentující hypotetický materiál. Úzké absorpční píky s jasně definovaným vlnočtem v tomto příkladu fononové absorpce reprezentují jednofononové procesy (prvních 5 absorpčních píků), přičemž první 4 reprezentují vibrace převládajících atomů samotné atomové mříže. Vlnočty těchto vibrací se pohybují řádově ve stovkách 1/cm do hodnoty cca 1000 1/cm (čím jsou atomy těžší, tím jsou frekvence nižší a čím jsou vazby mezi atomy větší, tím jsou frekvence vyšší). Pátý slabý absorpční pík o vlnočtu v tisících 1/cm reprezentuje vazbu lehkého atomu na těžší atom vázaný v sítí (specificky hodnota 3600 1/cm odpovídá charakteristické hodnotě OH vazby). Síla tohoto píku odpovídá příměsové koncentraci, potom síla tohoto píku je úměrná hustotě příměsi v látce (pozor toto platí pouze pro nízké koncentrace vazeb). Poslední šestý absorpční pík nelze spojit s jednofononovou absorpcí a v modelu spíše reprezentuje absorpční pás odpovídající vícefononovým procesům. Počty píků, které volíme v disperzním modelu závisí jednak na typu materiálu, ale i na tloušťce zkoumaného materiálu. U tenké vrstvy většinou stačí modelovat jen nejsilnější píky odpovídající jenofononové absorpce u tlustých vrstev (destiček) se bez modelování vícefononové absorbce neobejdeme (v tomto případě efektivita tohoto modelu klesá s počtem absorpčních píků).
Publikováno
Materiál | Forma | Vzorek | Charakterizace | Rozsah | Publikováno | Výrobce | Vyhodnotil | Stáhnout |
Al2O3, alumina, aluminium oxide | amorphous film (120 nm) | X2890 | ellipsometry & photometry | FIR (80 1/cm) - VUV (10.8 eV) | SPIE 9628 (2015) 96281U | Meopta | Daniel Franta | parfile table figure |
Si, silicon | crystalline, Float zone | ellipsometry & photometry | FIR (80 1/cm) - VUV (8.5 eV) | unpublished | Daniel Franta | parfile table figure | ||
HfO2, hafnia, hafnium dioxide | amorphous film (120 nm) | X2194 | ellipsometry & photometry | FIR (80 1/cm) - VUV (10.8 eV) | Applied Optics 54 (2015) 9108, SPIE 9628 (2015) 96281U | Meopta | Daniel Franta | parfile table figure |
SiO2, silica, silicon dioxide | amorphous slab (0.405 mm) | Lithosil Q2 | ellipsometry & photometry & OC (Palik data & Schott prism) | FIR (80 1/cm) - VUV (8.5 eV) | SPIE 9890 (2016) 989014 | Schott | Daniel Franta | parfile table figure |
MgF2, magnesium fluoride | polycrystalline film (120 nm) | X2935 | ellipsometry & photometry | FIR (80 1/cm) - EUV (50 eV) | SPIE 9628 (2015) 96281U | Meopta | Daniel Franta | parfile table figure |
SiO2, silica, silicon dioxide | amorphous film (800 nm) | X2546 | ellipsometry & photometry | FIR (80 1/cm) - EUV (45 eV) | SPIE 9890 (2016) 989014 | Meopta | Daniel Franta | parfile table figure |
SiO2, silica, silicon dioxide | amorphous film (800 nm) | X2551 | ellipsometry & photometry | FIR (80 1/cm) - EUV (50 eV) | SPIE 9628 (2015) 96281U | Meopta | Daniel Franta | parfile table figure |
SiO2, silica, silicon dioxide | amorphous film (800 nm) | X2551 | ellipsometry & photometry | FIR (80 1/cm) - EUV (45 eV) | SPIE 9890 (2016) 989014 | Meopta | Daniel Franta | parfile table figure |
Ta2O5, tantalum pentoxide | amorphous film (200 nm) | X2656 | ellipsometry & photometry | FIR (80 1/cm) - VUV (8.7 eV) | SPIE 9628 (2015) 96281U | Meopta | Daniel Franta | parfile table figure |
TiO2, titania, titanium dioxid | amorphous film (100 nm) | X2801 | ellipsometry & photometry | FIR (80 1/cm) - VUV (10.8 eV) | SPIE 9628 (2015) 96281U | Meopta | Daniel Franta | parfile table figure |